|
|
Domov pro seniory Sokolnice
Vávra, Vít ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Areál bývalých kasáren leží nedaleko Sokolnic spadající do periférie Brna. Jde o malebnou obec, která má bohatou historii. Kasárna se nachází na kopci jménem Stará hora, dělí se zde několik katastrálních území. Nedaleko objektu můžeme najít radar spravující nedaleké brněnské letiště, a nebo Mohylu míru na Prateckém návrší postavenou, ku upomínce padlím vojákům. Princip návrhu vycházel z daného provozu a na něj navazující funkce. Jídelna, rehabilitace, holič, pedikúra, bufet a v neposlední řadě multifunkční sál s malou knihovnou. Zbourání již nepotřebné trafostanice a doplnění hmoty bylo logickým řešením situace. Jde o montovaný železobetonový skelet 8x8m. Uvnitř polovičního bloku najdeme terasu s bazénkem, který má snahu vytvářet specifické mikroklima a zvlhčovat vzduch v okolí. Bazének také plní funkci retenční nádrže a dům efektivně hospodaří s dešťovou vodou. V rámci životnosti, z důvodu koroze železobetonu a nejasném stavu konstrukce jsem navrhl obvodový plášť zbourat a postavit plášť nový, a to zděný z keramických bloků. Dům je navržen v minimalistickém duchu a spolupracuje se zelení ve svém okolí. Především v dálkových pohledech při začleňování do krajiny se tato zeleň cení. Duch místa v těžkém vzduchu nese podivný závan táhnoucí se smrti, který při zamyšlení nad historii místa až ztuhne a zamrazí... tak snad při odpočinku před poslední cestou… ten to dům odradí a vdechne trochu života do toho umírání...
|
|
|
Paliativní péče z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků
Štětinová, Natálie ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou umírání z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků a porovnává uplatňování principů paliativní péče o umírajícího pacienta na nemocničním lůžku s péčí v hospici. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pohlížejí zdravotní sestry s praxí v obou typech zařízení na tuto péči a jaké mezi nimi vidí rozdíly. Teoretická část zahrnuje definice základních pojmů a seznamuje čtenáře s celkovou tematikou umírání. Zmíněny budou také základní principy, myšlenky a hodnoty, které paliativní medicína vyznává a praktikuje. Dále předkládá základní informace o historii tohoto oboru u nás i ve světě, přibližuje charakteristické projevy a problémy umírajícího pacienta a vysvětluje, jaká specifika mají hospicová zařízení a jakou péči poskytují. Pro srovnání zde bude popsáno i jakým způsobem se uplatňuje paliativní péče u pacienta v terminální fázi umístěného na nemocničním lůžku. Podkladem k této části bude především odborná literatura a odborné internetové zdroje. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Zpracovává informace získané z rozhovorů se čtyřmi zdravotními sestrami, které mají zkušenost s umírajícím pacientem ze své dřívější praxe v nemocnici a které nyní pečují o tyto lidi v rámci hospicových zařízení. Mají proto tedy potřebné...
|
|
|
Psychologické aspekty umírání a smrti
Staňková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty umírání a smrti. Jejím cílem bylo zmapovat představy dnešních lidí týkající se smrti a umírání (popř. získat jakousi mentální reprezentaci smrti). Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejprve smrti a umírání a oblastem, které se s tímto tématem pojí. Dále se věnuje dvěma v této oblasti relativně novým tématům, a to tématu smrti v psychologii a oblasti nejrůznějších druhů explanace smrti včetně jejich psychologického vysvětlení. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu (konkrétně metodami polostrukturovaného rozhovoru, volnými asociacemi a okrajově rozborem kresby) na představy lidí o smrti, dále na to, jak si lidé smrt vysvětlují, na jejich zkušenosti a pocity vztahující se k tématu, na jejich přání i obavy. Získaná zjištění jsou kvalitativního charakteru a byly získány od celkem 28 respondentů. Výsledky empirické části by mohly poskytnout cenný psychologický materiál v oblasti, která je stále pokládána v dnešní společnosti za tabu. Mohly by pomoci prohloubit rozvoj výzkumu v oblasti, která bude vzhledem ke stárnutí populace stále aktuálnější. Klíčová slova: smrt, umírání, truchlení, pohřbívání, smrt v psychologii, spiritualita, smrt a náboženství, posmrtný život, spiritismus, zážitky...
|
|
|
Bezdomovectví a umírání
Vondruška, Ondřej ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce přináší osobní zkušenost lidí bez domova, kterým zemřel při jejich životě na ulici někdo blízký. Seznamuje nás se způsoby jejich života na ulici, se vztahem k jejich blízkým a okolnostmi jejich úmrtí. Zamýšlí se nad tím, co se v jejich životě po smrti jejich blízkého změnilo a zdali měli jejich blízcí možnost si před smrtí urovnat své vztahy, uspořádat věci a splnit si přání. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se bezdomovectví a pojmy týkající se umírání. Praktická část obsahuje přepisy rozhovorů s lidmi bez domova, kteří se do této situace dostali. V závěrečné části analyzuje rozhovory. Shrnuje, že lidé bez domova neměli možnost si před smrtí uspořádat své náležitosti, a to z důvodů, že jejich úmrtí bylo rychlé a neočekávané. Bránila jim v tom jejich sociální situace a nebyla jim známá žádná dostupná služba. Z rozhovorů vyplývá, že projevili přání setkat se se svými blízkými a pokusit se s nimi urovnat vztahy, což však nestihli. Partnerka ani kamarádi neměli možnost se rozloučit na pohřbu a ani se jim nepodařilo zjistit, zda a jak rozloučení proběhlo. U pozůstalých zůstali nezodpovězené otázky: Mohla jsem něco udělat, abych úmrtí odvrátila? Měla jsem trvat na zjištění důvodu úmrtí?
|
|
|
Dystanázie
Johnová, Eliška ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dystanázie: domácí péče jako jedna z prevencí dystanázie, se zabývá problematikou prodlužované smrti a návrhem řešení, jak této problematice předcházet. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy souvisejícími s konečností života. Zabývá se smrtí z pohledu jak lékařského, tak teologického hlediska a dále podrobněji popisuje pojem dystanázie jako jednu z forem zacházení se smrtí. Definuje problematiku spojenou s dystanázií a v návaznosti navrhuje paliativní péči jako nejlepší východisko v předcházení této problematiky. Taktéž zmiňuje organizační formy specializované paliativní péče, aby mohla navázat na kapitolu popisující domácí péči o umírajícího, která je nejen nejlepším řešením v předcházení špatného přístupu ke smrti a umírání, ale také splňuje přání velké většiny populace, která si přeje umírat ve známém prostředí v blízkosti své rodiny či přátel. Poslední kapitola zmiňuje podpůrné služby, které pomáhají pečujícím v péči o umírajícího. Praktická část se zaměřuje na přiblížení domácí péče o umírajícího a její fungování v praxi. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných formou polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova Konečnost života, smrt, umírání, dystanázie, paliativní péče, domácí péče, domácí hospicová péče.
|
|
|
Umírání a smrt v nemocnici z pohledu sociální práce
Chalupová, Natálie ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Bakalářská práce, s názvem Umírání a smrt v nemocnici z pohledu sociální práce, se zabývá tím, jak se sociální práce staví k fenoménu umírání a smrti v nemocnici. V teoretické části uvádím, jakým vývojem prošel náš postoj ke smrti, a jakou roli v tom hraje paliativní medicína. Definuji, co je smyslem sociální práce v nemocnici a uvádím, proč je sociální pracovník při umírání pacientů nepostradatelný. Seznamuji čtenáře s tím, jak funguje paliativní tým a objasňuji, proč má rozvoj nemocniční paliativní péče smysl. V poslední kapitole se snažím detailněji zjistit, v čem spočívá sociální práce s umírajícím a jejich blízkými. V praktické části se zaměřuji na to, jaký mají zdravotně sociální pracovnice postoj k umírání a smrti v nemocnici. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných z polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě
Helinská, Michaela ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o velmi citlivé problematice, jakou je oblast péče o terminálně nemocné a umírající děti. Zásadním tématem této práce jsou potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě. Hlavním záměrem práce je zmapovat potřeby rodičů, kteří pečují o své terminálně nemocné dítě a zjistit, jak se jejich potřeby v průběhu vývoje onemocnění, umírání a po úmrtí dítěte mění. Neméně důležitým cílem je zjistit, jakým způsobem na potřeby rodičů reagují služby poskytující dětskou paliativní péči a jak rodiče hodnotí úroveň poskytované péče. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V úvodní kapitole teoretické části práce je pozornost věnována obecnému úvodu do oblasti umírání a smrti. Následující kapitoly se zabývají problematikou paliativní péče a specifiky dětské paliativní péče a uvádí, jakými způsoby je v České republice tato péče poskytována. Dalším důležitým tématem teoretické části práce je oblast lidských potřeb a jejich uspokojování. V závěru práce je také popsán dopad vážného onemocnění na dítě a na rodinu nemocného dítěte. Empirická část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu, který byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči terminálně nemocných dětí. Na základě interpretace a analýzy rozhovorů je následně popsáno, jak rodiče...
|
|
|
Pohled pracovníků domovů pro seniory na smrt jejich klientů
PECHOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo zjištění, jak pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů, také se zjišťovalo, jestli se na tuto problematiku liší pohled sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách Pro nalezení odpovědí bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Jako metoda sběru dat bylo použito dotazovaní. Jako technika kvalitativního výzkumu byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl složen z 6 pracovníků domovů pro seniory. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách byli zastoupeny ve stejném poměru. Domovy pro seniory byly vybrány náhodným výběrem z domovů v Jihočeském kraji. Pro vyhodnocení výsledků byla užita metoda otevřeného kódování. Výzkum ukázal, že pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů jako na součást své práce. Tento pohled byl ovlivněn praxí v zařízení, z počátku pro ně byla smrt tabu, ale s délkou praxe se jejich pohled změnil a jsou schopni o smrti hovořit s klienty. Během výzkumu také vyplynulo, že rozdíl v pohledu na smrt sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách je minimální. Také se zjistilo, jaký rozdíl je mezi zařízením, které poskytuje paliativní péči, a zařízením, které paliativní péči nevyužívá. Pracovníci domovů pro seniory praktikující paliativní péči jsou zvyklí a naučení s umírajícím více komunikovat. Muže tak být pro ně lehčí vypořádat se se smrtí klienta. Využití této bakalářské práce je různorodé. Lze ji využít jako informační materiál pro vedení domovů pro seniory, kterým může sloužit jako základ pro nalezení pomoci jednotlivých pracovníků domova pro seniory. Dalším využitím této bakalářské práce muže být inspirace pro další studenty sociální práce k výzkumu této problematiky.
|
|
| |
|
|
Jak pracovníci hospicové péče vnímají smrt a umírání
Voldřichová, Johana ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Vokřálová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem jak pracovníci hospicové péče vnímají a mluví o smrti a umírání. Velká část prací, které pojednávají o tomto tématu, na něj nahlížejí z pozice pacientů nebo příbuzných či blízkých. Tato práce si dává za cíl popsat, jak pracovníci hospicové péče pracují s každodenní přítomností smrti. V první části pojednává práce o teoretických konceptech, které jsou aplikovatelné na hospicovou péči a práci v hospicu. Primárně se práce orientuje na témata vyrovnávání se se smrtí, chápání a přijímání smrti a práci s tělem. Jedná se o kvalitativní výzkum založený na technice klíčových informátorů. Pro získání informátorů byl využit účelový výběr. Bylo provedeno deset polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky hospicové a paliativní péče. V praktické části jsou zpracovány poznatky z rozhovorů získaných v hospicu ve Středočeském kraji. Tematická analýza mi pomohla identifikovat tři základní témata, kterými jsou: vyrovnávání se, práce s tělem a podoby a pojetí smrti. Práce se pokouší rozvinout dosavadní výzkumy existující k tomuto tématu. Je důležité chápat, jak pracovníci se smrtí pracují a jak ji vnímají vzhledem k tomu, jak je tato práce stresující, ale také proto, že současná společnost stárne a bude třeba více pracovníků a celkově hospiců, které se budou o pacienty starat.
|
host ::
RSS.